Apríl klepe na dveře

Dneska už máme poslední březnový den, zítra první dubnový, tudíž je před námi apríl :-)

Původně jsem to i aprílově chtěla nějak vtipně pojmout, ale nakonec jsem si řekla, že toto bude nejlepší čas na nějaké změny...

Účastním se akce "30 Day No Chocolate Challenge", která trvá od 01/04 do 30/04...nejhorší zkouškou budou vlastní narozeniny :-) Vím ale, že toto je pouze o mém vlastním přesvědčení a silné vůli :-D Na tu vůli jsem opravdu zvědavá...

Věc druhá...od soboty 28/3 nekouřím. Jsou to zatím jenom 4 dny, ale i tak už je to alespoň malý úspěch :-) Každopádně jsem se rozhodla v každém článku trošku zabrouzdat na toto téma a podělit se o alespoň o část nástrah, které na mě, jako na končícího kuřáka čekají...

No a v neposlední řadě poslední novinka, se kterou se musím pochlubit je fakt, že jsem už týden rozvedená a již pět dní mám podle matriky zpátky své dívčí příjmení Vránová :-)

30 faktů o mně...

...které někdo možná ví a někdo možná ne :-) 

Viděla jsem na blogu úžasné Kristiny Čechové článek "40 různých faktů o mně" a hrozně se mi to zalíbilo. Rozhodla jsem se tedy sepsat něco podobného, třeba se i zasmějete :-) Pozn.: z některých faktů u Kristiny jsem se hodně inspirovala a napsala jsem v podstatě to samé, ale o sobě. Neberte to prosím, jako kopírování :-)

1. Narodila jsem se na hezké datum 4/4 a tudíž ve znamení Berana.
2. Jsem levák, ale příbor a nůžky držím jako pravák :-)
3. Jsem hrozně líná. Už odmala s tím musím hodně bojovat, protože já jsem prostě byla zrozená pro věčné ležení na gauči ;-)
4. Ve 22 letech jsem se vdala. Nyní mi bude 26 a v teď v březnu (2015) jsem měla rozvodové stání u soudu :(
5. Za svobodna jsem se jmenovala Vránová a po rozvodu se ke svému "dívčímu" jménu vracím. Bohužel oficiální oslovení "paní" mi už nikdo neodpáře.
6. Pracuji v logistice jako "seafreight supervisor", což znamená, že zařizuji námořní přepravu pro kontejnery atd...a hrozně těžko se to někomu vysvětluje - český překlad mojí pozice prakticky neexistuje :-)
7. Nejdál do světa jsem se podívala do Panamy, jak jinak než pracovně :-)
   
   
   
   
   
   
   
   
8. Předtím jsem pracovala ve Vodafonu jako zákaznický konzultant. A brigádně jsem si vyzkoušela prodej v outdoorové prodejně, úklid golfového hřiště nebo třeba i post vedoucího na dětském táboře.
9. Studovala jsem 4leté gymnázium se zaměřením na cizí jazyky...Studovala jsem to ale 6 let, protože jsem dvakrát opakovala ročník :-( Jednou kvůli matice a jednou kvůli matice a angličtině, která mě teď víceméně živí. Na svoje studijní (ne)úspěchy moc hrdá nejsem.
10. Na základní škole (v sedmé třídě) jsem ale naopak byla na matematické olympiádě v krajském kole druhá.
11. Učila jsem se anglicky, německy, španělsky a latinsky. Dnes bych se domluvila už jenom anglicky a německy (i když v Panamě jsem i tu španělštinu zlehka oprášila a celkem to šlo :-) ).
12. Strašně moc jsem se chtěla naučit i rusky a francouzsky, ale bohužel nemám moc morál na to, sednout si a učit se sama.
13. Když už jsem narazila znovu na to učení...dostala jsem se i na VŠ a studovala jsem českou filologii a historii. Po dvou semestrech jsem to zabalila a ukončila studium, protože jsem měla jiné představy a tohle mě zkrátka nenaplňovalo. 
14. Můj děda je umělecký malíř a v prý jsem zdědila talent po něm, ale já to v sobě tedy nevidím. Nicméně ve volném čase se občas (poslední dobou spíš výjimečně) věnuji i kreslení a olejomalbě (na tu ale teď nemám moc prostor a čas).
    
    
    
15. Mám Crohnovu chorobu, která nejde vyléčit. Teď už jsem dva roky ve fázi, kdy je mi velmi dobře, nicméně jednou se to stejně vrátí. O "svém Crohnovi" vím skoro 5 let, od svých 22 let. Smutné je to, že můj bývalý manžel se "chvástal" tím, že ví, že mám Crohna z něj...
16. Skoro celou školní docházku jsem byla uvolněná z tělesné výchovy kvůli alergii, později kvůli operaci kyčle. V té době mi to hrozně vyhovovalo, protože jsem nemusela nic dělat. Dneska bych si za to nejraději dala facku a kdybych mohla vrátit čas, tak bych už v té době sportovala, jak urvaná :-)
17. Mám mladšího brášku a to o celých 12 let. Je to ještě takové moje telátko a máme spolu hrozně krásný vztah.
18. Za svůj život jsem se už víc než 20krát někam stěhovala, většinou ještě jako dítě s našima. Posledních 5 stěhování jsem zvládla už sama. Jinak jsem narozená v Přerově, kde i teď současně žiji. Moje maminka s bráškou a mamčiným přítelem žijí v Liberci, odkud jsem se od nich v 18ti letech odstěhovala, právě zpátky do Přerova. 
19. Asi nejzajímavější bydlení jsme měli od mých 5 do 10 let, kdy jsme bydleli na hradě Sovinci - mamčin tehdejší přítel byl tamní kastelán. Měla jsem tedy úžasné dětství strávené v kouzelném hradním světě.
    
    
    
20. Mám hrozně ráda různé maškarní, masopusty, vodění medvěda atd...prostě všechny akce, kam se jde v kostýmu. Pokud takovou akcí plánuji, tak si s kostýmem umím vyhrát do detailů (stejně jako moje maminka a třeba její kostým ovečky Shaun - pokusím se sehnat od ní i fotku :-) ).
21. Moje nejvíc neoblíbená jídla jsou játra, zelené fazolové lusky v omáčce a mořské plody. 
22. Naopak nejraději mám rajskou (nezáleží na tom jestli polévku nebo omáčku), rizoto, čínu s nudlemi a dobře udělaný Caesar salát.
23. Nepiju kávu. Ne že by mi nechutnala, ale prostě jsem si ke kávě nenašla cestu a tak piju jenom čaj :-) Převážně zelený čaj, ale mám ráda i dobrý černý čaj s medem a citronem.
24. Když jsem byla malá, tak jsem na chatě prarodičům pustila králíky z králíkárny, protože jsem se s nimi chtěla hrozně pomazlit. Když si mamka všimla, že nejsem v chatě, šla se po mně podívat a našla mě spící v prázdné králikárně a králíci si běhali po louce kolem.  
25. Kouřím. S přestávkami už takových 8 let. Bohužel. Během té doby jsem dvakrát kouřit přestala, z toho poprvé na dva roky (sama od sebe, prostě mi to přestalo chutnat) a podruhé na dva měsíce (s těžkým sebezapření). Vždy jsem začala znovu kouřit, protože jsem chtěla po dlouhé době zkusit, jaké to vlastně je. Nyní se opět snažím přestat.
26. Mám panický strach z hadů. Stačí mi vidět slepýše na zemi a dostanu se do šoku, kdy úplně ztuhnu a nevydám ze sebe ani hlásku. 
27. Před nějakou dobou, když jsem začala bydlet poprvé v životě úplně sama, jsem měla šílené zhruba tříměsíční "selfie" období. V té době vzniklo přes tisíc (!!!) mých fotografií. Dnes už je valná většina z nich smazaná :-D
28. Nemám ráda, když mě někdo oslovuje "Adélo". Přijde mi to, jak kdyby mi dal facku :-D
29. Miluju fantasy! Pratchett, Rowling, Tolkien, Martin...
    
    
    
30. Nedokážu odpouštět i když se tak umím tvářit...moje ukřivděné já se jenom zavrtá hlouběji dovnitř, ale stále tam je a čeká na "nejlepší" možnou příležitost se opět přihlásit ke slovu...na světě existují pouze dva lidé, kterým bych odpustila i kdyby mě zabili :-)

A jeden bod pro zajímavost navíc...nemám televizi! Fakt ne :-)

Tak toliko o mně...pokud bych se dozvěděla i něco o Vás, třeba dole v komentářích, nebo na FB stránce, tak budu jenom ráda :-)

PS: Pokud by mě ještě něco napadlo, tak "mých 30" rozšířím třeba na "mých 40" :-D

Ranní cvičení

Už před nějakou dobou jsem začala cvičit ráno, ještě předtím než vyrazím do práce. Tak půl roku zpátky jsem takhle ráno chodívala na bazén (cca 3x týdně), ale přes zimu se mi na bazén moc nechce, hlavně ráno ne. Takže jsem si musela vymyslet nějakou ranní pohybovou alternativu…

Po Novém roce jsem zkoušela cvičit ráno s Jillian, což není úplně na škodu, ale cca po 4-5 dnech mě ranní hupsání s Jillian vždy omrzí a hlavně kvůli bolavým svalům se mi ráno i velmi špatně vstává. A to už bych pak cvičila zase spíš odpoledne, ale to většinou nemám moc prostor a ani čas, abych opravdu poctivě cvičila každý den.

Proto jsem se rozhodla zkoušet různá cvičení, která se dají praktikovat doma a našla jsem na youtube.com úžasné video s „ranní“ jógou. Předcvičuje ho velmi příjemná slečna a samotné cvičení je po ránu hezky povzbuzující a není úplně „zabíjející“ pro tělo, jak kdybych po ránu odcvičila Jillian. Hlavně se tím neodrovnám úplně a proto zvládnu případně ještě jedno „normální“ cvičení odpoledne. V neposlední řadě jsem se začala pokukovat po ranní józe proto, že jsem po zimě strašně ztuhlá a přijde mi, že mám všechno zkrácené a nepohyblivé :-)

No prostě, hned se ráno vstává lépe :-)

Dovolila jsem si sem video vložit. Je z kanálu PsycheTruth, kde takových cvičení najdete spoustu (a nejednom cvičení) :-)

Řepovo-jablečný koláč

V prvé řadě se prosím nenechejte odradit názvem :)

Vím, že na řepový koláč bych asi málokoho nalákala, ale je to fakt mňamka, doma se po něm jen zaprášilo...

ŘEPOVO-JABLEČNÝ KOLÁČ **

těsto: 

120 g celozrnné mouky

1/2 prášku do pečiva

50 g ovesných vloček

1 lžíci kakaa

2 lžíce třtinového cukru (nebo medu)

50 ml mléka

40g másla

1 vajíčko

náplň:

250g tvarohu

100g nastrouhaných jablek

100g nastrouhané uvařené červené řepy

(1-2 lžičky třtinového cukru)

drobenka:

lžíce másla

lžíce třtinového cukru

50g ovesných vloček

Všechny ingredience na těsto smícháme dohromady v tuhou hmotu a dáme vychladit do ledničky. 

V mezičase jsem připravila ingredience na náplň a rovněž jsem je smíchala dohromady a lehce ochutila skořicí a trochou třtinového cukru (to ale jenom pro mě, protože mám ráda tvaroh sladší). 

Na závěr jsem udělala vločkovou drobenku, ze které se po upečení stane krásně zapečené müsli. 

Do dortové formy jsem si natlačila těsto na korpus a rozmačkala jsem jej po celé ploše, na něj jsem dala řepovo-jablečnou náplň a nakonec jsem posypala drobenkou (drobenku jsem musela nastrouhat přes velké struhadlo, nebyla moc sypká).

Nakonec jsem celou tuhle parádu pekla na cca 180° takových 30-40 minut.

** Základní recept jsem našla na internetu, ale lehce jsem si jej poupravila na mou řepovo-jablečnou variaci :-)

PS: Omlouvám se, bohužel jsem jej nestihla vyfotit ještě celý, nerozkrájený...protože byl fakt moooc dobrý :-)